Nežádoucí chování

Nežádoucí chování

Nežádoucí chování u psů je takové chování, které si psovod nepřeje a které psa často moc baví. Kousání vodítka, bot, gauče, vytí v kotci, útěky… to vše ztěžuje člověku život a může být nebezpečné pro psa i okolí. Navíc to narušuje sousedské vztahy a může to celé skončit špatně.

Nejlepším způsobem, jak tomu zabránit, je zajistit, aby pes na alespoň některé tyto neplechy vůbec nepřišel.

• Uvážeme psa před prodejnou, ale pes se odkouše z vodítka a vyrazí na průzkum na vlastní tlapu. Zabráníme tomu snadno – pes nesmí zjistit, že vodítko vůbec lze překousat. Proto na uvázání použiju krátké řetízkové vodítko, které pes nepřekouše. Neví, že může utéct, tedy neuteče.
• Pes si sundává náhubek. Opět stejný princip – nesmí zjistit, že to jde.  A tady bývají psi obzvlášť vytrvalí, aby přišli na to, jak se náhubku zbavit. Koupím tedy bytelný, drátěný náhubek a psovi ho pevně nasadím. Pozor – ne zas tak pevně, aby ho škrtil nebo zraňoval. A obrním se trpělivostí, protože pes bude mlátit košíkem o zdi i podlahu, ječet, svíjet se a podnikat všechno možné, aby se ho zbavil. Mohou pomoci hračky, pamlsky, cokoliv co odvede pozornost od košíku, ale je nutné vytrvat, dokud pes nerezignuje a neuzná, že to sundat prostě nejde. Neví, že to sundat jde, takže to nesundá.
• Pes se snaží dobít se ven z kotce. Zase to samé – nesmí zjistit, že to jde. Vyplatí se investovat do pořádného kotce, ze kterého pes nemá šanci utéct. Ovšem pozor – kotec, který spolehlivě udrží psa, nemusí být žádnou překážkou pro ČSV :) Silné mříže z kulatých trubek (ne kari síť, po té se krásně šplhá a při okusování dělá náramné věci se zuby), podlaha ze silných fošen nebo betonová, pevná střecha. Jakmile se vlčákovi jednou podaří z kotce upláchnout – jeho úsilí bude odměněno volností – bude veškerý další čas strávený v kotci věnovat jeho rozebírání.
• Vždy platí – musíme být chytřejší než šedochlup (někdy je to těžké )a zabránit mu na lumpárnu vůbec přijít. Neví, že to jde, neudělá to.

Jestliže už pes na nějakou tu lotrovinu přišel, a my mu jí zatrhneme, musíme mu náhradou okamžitě nabídnout jinou činnost. Pokud možno alespoň stejně zábavnou, ale neškodnou.

• Piraňa kouše do rukou a děsně jí to baví. Seberu jí ruku a do zubů jí nastrčím k tomu určenou hračku, nejlépe pískací, která píská úplně stejně jako já, ale ne bolestí.
• Pes vyhrabává bunkry v záhonu. Vytáhnu psa ze záhonu a nabídnu mu ke kypření kompost, nebo kraj pole, kde si může hrabat do sytosti. Můžu tuto činnost zpestřit tím, že mu do jámy schovám pamlsek. Na poli jsou jámy s pamlsky, v záhonu ne. Kde tedy bude lepší hrabat?
• Pes se ježí, připraven ke skoku na sousedovu čičinu.  Buď nabídnu vlastní kočku, která je na drsné vlčí hry zvyklá, anebo pískací hračku, pamlsek, oblíbený klacek, hru…. Prostě něco lepšího.

A jak že tu neplechu vlastně zarazím? Nejlépe verbálně s manuální dopomocí. Je-li pes na vodítku, cuknu vodítkem a přidám povel NE, nebo zasyčení, mlasknutí – to je na vás, co si zvolíte. Ale musí to být důrazné, nepřeslechnutelné a vždy stejné. Pro psa na volno se mi osvědčila technika vrhací – povel doplněný zásahem například kouskem řetízku, svazkem klíčů nebo plechovkou s kamínky. Něčím, co neublíží, ale vyruší psa z jeho nežádoucí činnosti a upoutá jeho pozornost ke mně. Ihned následuje např. přivolání a hračka nebo pamlsek, musím přece nežádoucí činnost nahradit činností jinou, neškodnou.

Případně můžeme nežádoucí chování ignorovat, pokud není přímo psovi nebezpečné (ignorovat neposlechnutí na přivolání na rušné křižovatce není dobrý nápad).

• Přijdu domů s nákupem, pes na mne letí s cílem přivítat mne výskokem až na hlavu. Psa si pokud možno nevšímám, otočím se k němu zády, prostě se s ním nebavím.  Přivítám se s ním, teprve až se uklidní. Případně psa přivolá druhý psovod, který je doma, a odmění ho za příchod.
• Jdu ke kotci s cílem vypustit psa. Ale pes skáče, metá kozelce a řve jako kůň. Komu to nevadí, ten psa vypustí. Mně to vadí, nechci, aby se pes rozdováděl, a tak se otočím a počkám, dokud se neuklidní. Pozor, hlavně ze začátku tam můžete stát dost dlouho a budete za cvoka pro sousedy. Ale na to se připravte, za cvoka budete celkem často. Případně se vrátím za roh domu nebo do domu, aby na mne pes neviděl. Nastane spojení: vyváděl jsem, nepustil mne ven, odešel. Některým psům to dojde brzy, některým až na podesáté.
• Pes vytrapuje, kníká za dveřmi, vyžaduje vycházku. Pokud v tuto chvíli přijdete a vezmete ho ven, vyhověli jste jeho příkazu, a posloucháte vy psa a ne naopak. Navíc pes jde ven rozrušený, nabuzený a připravený vyvádět lumpárny. Lepší je jít ven na můj vlastní příkaz a s klidným psem. Počkám, až si v klidu lehne za dveře, pak teprve vezmu vodítko a vyjdu ven. A pokud začne vyvádět, klidně se zas vrátím dovnitř a celé to zopakuju. I několikrát. ČSV nejsou blbí, právě naopak, a brzy to pochopí.