Socializace

Socializace

Dá se říci, že socializace je to nejdůležitější pro spokojený život se psem. Pokud si nepořizujete psa proto, abyste ho zavírali doma v pokoji nebo v kotci – a to doufám, že nikdo z vás – je nutné, aby byl pes řádně socializován. Socializace je proces nikdy nekončící a může být velmi zábavný. V prvé řadě je ale nezbytný.

Socializovat lze všude a za všech okolností, ale vždy tak, aby to bylo bezpečné. Štěně bereme všude, kam jdeme, a to již od malinkata. K veterináři pojedeme autobusem a tramvají, zpátky půjdeme pěšky a projdeme se staveništěm mezi bagry. Vlezeme na jezdící schody – pozor na nožky – a projdeme se po lávce s drátěnou podlahou, kudy je vidět dolů. Nakoukneme přes kamenné zábradlí mostu, prolezeme – pokud se vejdeme – pod mostkem a rourou, kudy teče potok. Ukážeme štěněti výšky, hloubky, hluk, velké věci, ostatní zvířata, cizí lidi, prostě vše, s čím se v životě bude setkávat. Vezmeme ho na pizzu do restaurace, na čaj do čajovny, posedíme spolu v rušném baru.  Pak není důvod nechávat psa doma za žádných okolností.

Háta chodí do Kamenné čajovny v Plzni, kde se krásně vyspí na koberečcích. V Českém Krumlově obešla několik restaurací a s přehledem procházela davy turistů, aniž by si jich všímala. Do tramvaje a vlaku nastupuje bez problémů a rovnou si zabírá místo u okýnka.

Je to také nejlepší způsob, jak tu malou neúnavnou barakudu kousavou pořádně unavit. Cesta tramvají z konečné na konečnou býval za štěněčích let mojí chlupatiny zaručený způsob, jak ji na půl dne unavit. Dnes zvládne vlakem cestu přes půl republiky s přehledem.

Pes si na zátěž musí zvykat postupně, nechtějme po něm napoprvé zázraky. Využijme nápodoby – když se toho nebojí alfa, nebojím se ani já. Jděte si zblízka prohlídnout bagr, poplácejte stojící (!!!) kamion láskyplně po čumáku, a dejte štěněti dost času, aby vás následovalo. A opakujte to, dokola, do zblbnutí, protože je potřeba aby si to pamatovalo. Ukažte mu, že prolézání trubkou je děsná zábava a že tam nic nekouše (Máte pračku, ta ty kalhoty vypere za vás). Jakmile štěně ukáže, že se něčeho bojí, byť jen šustícího pytlíku v křoví, jděte si to společně prohlédnout, osahat a klidně i nechte štěně, ať to zlikviduje. Budete za cvoka, ale to budete poměrně často, za celý život s šedohřbetem J

Obzvlášť se věnujte domácímu zvířectvu. Koně jsou obrovští, dupou, divně smrdí. Králíci voní jako žrádlo (i když pes králíka nikdy nejedl, ví to) a slepice tak báječně utíkají. Zamezte úprkům zvířat, když je seznamujete se psem. Utíkající zvíře je kořist, a je jedno, jaké zvíře to je, kdežto zvíře v klidu se dá považovat za kamaráda. Nechcete přece, aby pes sežral dceři křečka, jen proto, že jste je jaksi zapomněli seznámit.

I když (opět) budete za cvoka, nebojte se požádat souseda o zapůjčení jeho kočky. Je přece v jeho zájmu, aby se kočka nestala lovnou zvěří. A požádejte ho co nejdřív, dokud je štěně malé. Kočka, vystavená seznamování s třicetikilovým vlčákem, nebude ke kamarádství tak svolná, jako když se setká s čtyřkilovým štěnískem. Totéž se slepicemi, kozami atd. A nikdy nevíte, kdy se přestěhujete na venkov a pořídíte si vlastní…

A lidi, ty si půjčujte všude, kde se dá. Malé, velké, tlusté, divně páchnoucí (ano, i bezdomovce), v kočárku, s berlemi, na vozíku, s deštníkem, s taškami, na kole, s čímkoliv. Vybavte je hračkou, pamlskem, aby měli čím štěně odměnit za statečnost. Je sice trochu kontraproduktivní z hlediska pozdějšího výcviku učit štěně žrát od cizích lidí, ale je to lepší, než aby se pes bál lidí povšechně a nebylo možno s ním vyjít do města nebo do oblíbené hospůdky. Začněte s jednou obětí, pak se dvěma. Pak si půjčte dav.  Zajděte ke škole, školce, k menze. Stupňujte nároky a za každých okolností psa povzbuzujte a chvalte. A naučte se vypozorovat, kdy už má dost a včas činnost ukončete. Dejte mu prostor si odpočinout v tichém, klidném prostředí. Takto unavené štěně nejlépe uložit na jeho pelíšek nebo do boudy v kotci.

K seznamování se psy využívejte psy již „prověřené“, kamarádské, nekonfliktní, a nejlépe všech možných ras. V tomto případě neplatí, že množství nade vše, ne každý pes je pro kontakt se štěnětem vhodný. Pes, který je nevyrovnaný, neumí se chovat, nadělá na štěněti více škody, než užitku. Využijte psí školky, kde se schází štěňata a mladí psi, a kde problémoví psi nebývají mezi juniory vpuštěni.